Když jde o život či o zdraví

Myslím, že každý aspoň jednou za život zažijeme situaci, kdy jde nám či někomu z našich blízkých (z rodiny či přátel) o život. Jsou to velice náročné chvíle plné psychického vypjetí, strachu i jakési bezmoci. Avšak nejsme úplně bezmocní, jak to vypadá, ba naopak teprve v těchto chvílích máme projevit, co v nás skutečně je, kolik máme v sobě síly, odvahy i vůle udělat maximum pro záchranu života – svého či svých blízkých, pokud možno s minimalizací následků, nejlépe bez trvalých následků.

Může se přihodit cokoliv – nehoda, úraz, vážná nemoc, do jisté míry jsou rizikové i různé zákroky a hlavně operace, při kterých mohou nastat komplikace. Avšak i po relativně bezproblémové operaci může někdy dojít ke zhoršení zdravotního stavu. Nikdy není 100 % jistota, že bude vše hladce probíhat a že vše dobře dopadne. Vždy to záleží na mnoha faktorech a okolnostech...

NEHODA či ÚRAZ

V případě náhlých a nečekaných událostí jako je nehoda či úraz, rozhoduje o životě včasné poskytnutí první pomoci (+ voláme záchrannou službu 155 a v duchu voláme, ať právě tady a teď přijde i láskyplná duchovní bytost archanděl Michael a pomůže nám či dotyčnému člověku - jeho specifikum je právě pomoc v krizových situacích a při záchraně života). Důležitá je však i následná kvalitní péče ze strany zdravotnického personálu i péče ze strany rodiny zahrnující časté návštěvy v nemocnici (i denně pokud je to možné), kdy se snažíme být co nejvíce se svým blízkým a jsme mu hlavně velkou psychickou podporou. To platí i tehdy, pokud je náš blízký v umělém spánku či kómatu. Není pravda, že člověk v takovém stavu nic nevnímá – vnímá všechno, co kdo říká i fyzické doteky, přestože se ani nepohne. I když je jeho vědomí utlumeno, jeho podvědomí je zcela aktivní a zaznamenává veškeré vjemy a dění kolem sebe, tedy i jak se kdo chová a co se v místnosti právě odehrává (na tyto informace si po probuzení z umělého spánku člověk nepamatuje, ale při podstoupení regrese neboli regresivní terapie by spontánně citoval přesné věty a slova, která kdokoliv v místnosti říkal a popsal by i chování lidí v místnosti – více o těchto věcech i minulých životech píše doktor Moody – autor knih Život před životem, Život po životě či zakladatelka hlubinné terapie PhDr. Marta Foučková – autorka knih Jsem a Já jsem).

Proto je také důležité hovořit k člověku v kómatu či umělém spánku (ač to bude bez jeho odezvy) a vyjadřovat mu podporu, že ho máme rádi, že nám na něm záleží, sdělit mu důvody, proč by měl žít, co ho ještě hezkého může čekat, a vůbec ho podporovat v tom, ať bojuje a uzdravuje se, že budeme bojovat s ním. Velice dobře působí i fyzický kontakt se svým blízkým – pohladit ho po tváři, vzít ho za ruku a být tak aspoň chvíli s ním v propojení (nechat proudit energie – ať si náš blízký vezme od nás tolik energie, kolik potřebuje..). I doma můžeme svému blízkému v nemocnici posílat na dálku pozitivní a láskyplnou energii, tj. myslet na něj s láskou a přát mu brzké uzdravení, pomoci mohou i modlitby za něj při zapálené svíčce, ať už je říkáme nahlas či jen v duchu v meditaci. Můžeme nechat proudit energii ze svých dlaní s myšlenkou, ať ho energie léčí a dodává mu sílu. Kdo má Reiki – posílá svému blízkému tuto léčivou energii, pokud uvnitř sebe cítí, že ji blízký člověk potřebuje pro své uzdravení a souhlasí s tím i duše blízkého člověka (u posílání Reiki je třeba vědomého souhlasu či alespoň souhlasu duše člověka, pokud se nemůže sám verbálně vyjádřit), což zjistíme tak, že se srdcem i myšlenkami napojíme na dotyčného člověka (se zavřenýma očima) a zeptáme se jeho duše, zda mu smíme poslat léčivou energii Reiki. Pokud je zpětná reakce od ní pozitivní - máme příjemný, hřejivý pocit u srdce, který nám "říká" - ano, tak můžeme Reiki poslat, a to rovněž s myšlenkou, ať si náš blízký vezme tolik energie Reiki, kolik sám potřebuje.

Velká pomoc přijde i z duchovní sféry, pokud oslovíme samotného Boha jako nejvyšší Lásku a Vědomí či vyšší duchovní bytosti – zejména archanděly Rafaela či Michaela či nanebevzatého mistra Ježíše, kteří poskytnou našemu blízkému maximální ochranu a pomoc – budou ho léčit na všech rovinách a pomáhat mu s uzdravením, když je o to poprosíme. Jedná se o neviditelné bytosti na vysoké duchovní úrovni, které vibrují na těch nejjemnějších vibracích Lásky, mají léčitelské schopnosti a mnohdy dokáží zvrátit i zdánlivě nemožné.. Pokud víme o nějakém člověku - dobrém léčiteli, určitě využijme i této možnosti a jeho pomoci. Když jde o život člověka, je třeba udělat pro něj maximum toho, co lze – tedy využít všechny existující možnosti. To znamená i zapojit do pomoci celou svou rodinu, své přátele i známé a poprosit je alespoň o to, ať na našeho blízkého myslí, mohou i zapálit svíčku za jeho uzdravení či mohou jakkoliv jinak pomoci. V takových situacích je však třeba být připraven úplně na vše včetně toho, že se může i zdravotní stav našeho blízkého zhoršit. Musíme být ale silní a pevně věřit v jeho uzdravení, že se ze všeho dostane, že se uzdraví a bude moci zase normálně žít a fungovat (naše nezdolná víra je ohromnou podporou pro nemocného člověka - dodává mu sílu bojovat a uzdravovat se). Celým svým srdcem si přejeme, aby tu s námi byl, aby byl zase v pořádku, zdravý a šťastný (naproti tomu u starých a nemocných lidí, kteří už jen „přežívají“, jen se trápí a sami si už přejí odejít, tak pro ně může být naopak lepší právě odchod ze života).

V každém případě je třeba respektovat svobodnou vůli člověka - pokud chce člověk opravdu zemřít a jeho rozhodnutí není v afektu, ale po delším uvážení, kdy k tomu má své důvody, např. těžká nemoc, závažné postižení omezující život apod. (a mnohdy už ani nemá smysl promlouvat člověku do duše, co všechno hezkého ještě může zažít a proč tu na světě být, neboť je velice malá či téměř žádná pravděpodobnost, že se jeho zdravotní stav zlepší), neměli bychom mu bránit v odchodu ze života ani ho svou vůlí držet na Zemi, jen bychom prohlubovali jeho trápení. Mějme proto pochopení pro motivy člověka a respektujme jeho rozhodnutí, ať je jakékoliv (my nevíme, co je pro něj to nejlepší, a stěžejní je, co prožívá i co si přeje on, nikoliv co chceme my).

Ovšem je nutné zdůraznit, že člověk, který chce dobrovolně odejít ze života a sám se o to "vlastní rukou" zdařile pokusí (pozor - pokusy vzít si život mohou být někdy i demonstrativním gestem či hlubokým voláním o pomoc!), jedná v rozporu s vyššími duchovními zákony ve smyslu "Život člověku byl dán a neměl by si ho sám od sebe brát". Doufaje, že svým počinem člověk unikne svým problémům a ukončí svá trápení, přičemž uniká spíše od odpovědnosti a způsobí tím zase velké problémy a trápení své rodině, se však žene do ještě hlubší propasti, neboť po své smrti, kterou si přivodí - v období mezi životy, na něj čekají velká duševní muka, která si člověk ani nedovede představit. Je to mnohem horší, než jeho trápení tady na Zemi, a v další inkarnaci (na kterou si může hodně dlouho počkat) si bude muset zpracovávat všechny své nedořešené problémy z předešlého života + naučit se vážit si svého života a přijmout život jako takový (veškeré problémy a situace jsou pro člověka příležitosti k rozvoji, jsou to lekce, zkoušky, kterými má projít a něco se naučit, něco si uvědomit či v sobě změnit, a pokud je nezvládne, tak se opakují znovu a znovu, i v dalších jeho životech, znovu zažívá člověk trápení a bolest, ačkoliv nemusí - pokud si to v sobě zpracuje...).

ZÁKROKY A OPERACE

V případě různých zákroků a operací, kdy může být také ohroženo zdraví či přímo život člověka, se rovněž snažíme udělat maximum pro to, aby vše dobře dopadlo. Pokud lze ovlivnit termín zákroku či operace (vždy to ale nejde), tak volíme ty nejpříznivější dny (dle aktuálního lunárního kalendáře – najdeme i na internetu). Rozhodně by však operace NEMĚLA být prováděna v den úplňku či novoluní (ani den před či den po úplňku či novoluní, kdy ještě působí silné energie těchto lunárních fází). Při úplňku i novoluní totiž převládají napěťové aspekty, energie i emoce se zesilují, je více neklidu a napěťí v ovzduší i lidech – tedy i doktorech a pacientech a hrozí větší riziko nevydařených operací, různých komplikací a problémů či pooperačních následků. Pokud opravdu nelze přesunout termín na jiný den a vychází to na úplněk či novoluní – o to větší opatření musíme sami učinit, aby byla zajištěna maximální ochrana našeho blízkého a dostal maximální pomoc. Co můžeme udělat je to, že poprosíme o podporu naše okolí (jejich pozitivní myšlenky, prosby a modlitby, zapálené svíčky, posílání energie blízkému člověku apod.) i o duchovní pomoc – vysokou ochranu a pomoc od duchovních bytostí, které budou dohlížet nad správným průběhem operace (operaci mohou i vést skrze doktory, tzn. že se na ně napojí – na jejich mysl a budou je jemně vést a usměrňovat jejich kroky tak, aby každý krok byl přesně veden tak jak má pro dobro člověka a uchování jeho zdraví). Duchovní bytosti rovněž pomůžou s léčením našeho blízkého po operaci i s jeho regenerací a plynulým návratem do běžného života, pokud je o to požádáme.

VÁŽNÁ NEMOC

U vážné nemoci jsou většinou už předem patrné různé tělesné i psychické příznaky, které signalizují, že něco není v pořádku. Čím více se tyto signály přehlížejí a ignorují, tím více se mohou příznaky projevovat a zesilovat (bolest stupňovat). Vypuknutí nemoci zpravidla předcházejí nějaké dlouhodobé či krátkodobé, ale intenzivní stresy (často zahrnující i potlačované niterné problémy, jež se neřeší) nebo nějaká událost, která s člověkem tzv. „otřese“ – např. smrt blízkého člověka, ale i rozvod či rozchod s partnerem a někdy i ztráta zaměstnání, které mohou být zátěžovou situací. Tato událost bývá většinou hlavním spouštěčem nemoci, i když se na tom podílejí i další faktory (jako jsou dědičné dispozice, oslabené či špatně fungující orgány apod.). Velký vliv na vznik nemoci má smýšlení a prožívání člověka i jeho životní styl. Nemoc je pak jen zhmotněním veškerých negativních myšlenek, emocí i nesprávného jednání člověka, kam patří i špatná životospráva, stresy a málo odpočinku.. Nemoc dává člověku jasně najevo, že je v jeho těle i duši značně narušena rovnováha a že už nelze problémy potlačovat ani přehlížet, ale je třeba se k nim postavit čelem a začít je co nejdříve aktivně řešit.

Většina nemocí má svůj původ v psychice a v různých vnějších i vnitřních problémech, které je třeba si zpracovat, tzn. něco si v sobě uvědomit - co děláme špatně, kde jsme chybovali, něco v sobě přijmout, smířit se se skutečností, se sebou či s druhými, odpustit sobě či druhým, zkusit se podívat na věci jiným pohledem, přehodnotit svůj postoj k věcem, k lidem, k sobě - začít pozitivně a láskyplně smýšlet a takto i přistupovat k sobě a k okolí.. Toto uvědomění i určitá vnitřní proměna jsou nezbytné pro celkové uzdravení stejně jako samotná vůle člověka - chtít se uzdravit, věřit ve své uzdravení a něco pro to i udělat.

Na to, zda se člověk dostane z nemoci, případně za jak dlouho, má vliv také brzké podchycení nemoci v jejím raném stádiu, i když ne vždy to samozřejmě jde a někdy je už nemoc rozjetá. Je ale důležité co nejdříve navštívit doktora – odborníka na danou oblast a podstoupit vyšetření, aby se zjistilo, co člověku je, a začalo se s léčbou. Před radikálními postupy (chirurgickými zákroky) a „léčbou“ v podobě užívání prášků však doporučuji být obezřetný, a pokud to lze, tak je vhodné ještě navštívit i odborníka na alternativní medicínu – např. odborníka přes čínskou medicínu, anebo vyhledat nějakého opravdu dobrého a zkušeného léčitele (s pozitivními referencemi) a nechat se od něj diagnostikovat po stránce energické (kde nám všude chybí energie, jaké orgány jsou zasaženy a oslabeny apod.). Léčitel nám může doplnit chybějící energii, poléčit nemocné a oslabené orgány a celkově nás energicky zharmonizovat a srovnat i poradit nám, jak se co nejlépe stravovat a přistupovat k sobě, k nemoci i k životu. Ovšem i tady platí, že čím závažnější je problém, tím delší dobu trvá léčení, není to zpravidla záležitost jednoho či dvou sezení, ale mnoha dalších návštěv. Pomoci nám může i návštěva u bylinkáře, který nám může namíchat bylinky „přímo na tělo“ - přesně na náš zdravotní problém. Užívání bylinkových čajů se většinou dobře snáší i s léčbou klasické medicíny, bylinky očisťují tělo od toxicity různých léků, eliminují některé jejich vedlejší účinky a posilují imunitu člověka. Těch možností jak využít přínosu alternativní medicíny je více a rozhodně by bylo škoda, kdybychom i této cesty nevyužili, když jde o naše zdraví, ne-li přímo o život.

Doporučuji si také najít na internetu co nejvíce informací o našem zdravotním problému včetně různých metod léčby a postupů i případných negativních účinků, aby byl člověk trochu v obraze. Můžeme zde najít i různé rady od doktorů či přímé zkušenosti jiných lidí s konkrétní nemocí. Pokud se nám nezdá postup našeho doktora, je vhodné navštívit i jiného odborníka v dané oblasti a nechat se pro jistotu ještě jím vyšetřit. Každý doktor může mít na problém jiný pohled i preferovat jiný způsob léčby. A vždycky je lepší znát názor a stanovisko od více doktorů, než slepě věřit jednomu, který nám může i nesprávnou volbou léčby ublížit a ještě více podlomit naše zdraví.

Ať už půjdeme k jakémukoliv doktorovi či léčiteli, buďme aktivní a ptejme se jich na vše, co nás napadne, co se týká našeho zdravotního problému - na různé detaily, odborné výrazy a termíny, na všechny možné způsoby léčby i jejich možná úskalí a rizika, co to pro nás bude znamenat, jak vše bude probíhat atd. Informovanost je velice důležitá, je třeba mít dostatečné množství kvalitních a srozumitelných informací, abychom mohli souhlasit s léčbou navrženou doktorem a aspoň trochu věděli, do čeho jdeme. Nenechejme však rozhodnutí pouze na doktorovi, který tak může zásadně ovlivnit i změnit náš život, a to i k horšímu. Zajímejme se o vše, zapojme i svůj rozum a intuici, a pokud budeme mít z něčeho špatný pocit, nenechme se do ničeho natlačit, čeho bysme pak mohli později litovat. JDE PŘECI O NAŠE ZDRAVÍ A NÁŠ ŽIVOT!