Taje čísla sedm

27.06.2016 20:06

Posvátné čísloMnozí jsou toho názoru, že číslo sedm je něčím velmi neobvyklé. A je pravdou, že sedmička je nejrozšířenějším číslem v lidové kultuře (sedm let neštěstí, sedmero krkavců, sedmimílové boty, atd.). Řím i Moskva jsou postaveny na sedmi pahorcích a Buddha seděl pod fíkovníkem, který měl sedm plodů.

Proč se toto číslo stalo mystickým? Pokusíme se najít odpověď.

Posvátné číslo

Číslo sedm má bezprostřední vztah k základům všech hlavních světových náboženství. Ve Starém zákonu se hovoří o sedmi dnech (šest dní tvoření a sedmý den odpočinku), v křesťanství je sedm ctností a sedm smrtelných hříchů. V islámu je sedm rajských bran a sedm nebes a poutníci do Mekky sedmkrát obejdou kábu

Toto číslo bylo považováno za posvátné již v dávných časech, a to různými národy, které neměly mezi sebou žádné spojení. Egypťané měli původně sedm nejvyšších bohů a samotné číslo sedm bylo symbolem věčného života a patřilo Osirisovi. Féničané měli sedm Kabirů (poz.překl.: bozi, ochraňující námořníky), perský bůh Mithra měl sedm posvátných koní a Pársové věří, že je sedm andělů proti kterým stojí sedm démonů a stejně tak, že sedmi nebeským příbytkům odpovídá sedm obydlí v podsvětí. Ve staroegyptském učení se mluví o sedmi stavech očištění na cestě za zdokonalením a při putování do antické říše mrtvých bylo nutné překonat sedm střežených bran. Hierarchie kněží mnohých východních národů byly rozdělené do sedmi stupňů.

V téměř všech zemích vede v chrámech k oltáři sedm stupňů. Nejvyšších babylonských bohů bylo sedm. V Indii se alegoricky zobrazuje sedm stádií vtělené duše formou sedmi podlaží klasické pagody, které se směrem k vrcholu zmenšují. Mimochodem, tady se na chvíli zastavíme…

Je nepochybné, že všechny tyto případy výskytu čísla sedm musí mít něco společného. Cosi, co mohli vidět nebo pocítit všechny národy, nezávisle na podmínkách a místech, kde žily.

A to něco společného mohlo být pouze nebe nad hlavou! Na něm je vidět sedm nejzářivějších nebeských těles – Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Saturn a Jupiter.

Ve starověku byli lidé závislí na přírodních podmínkách, které určovaly budoucí úrodu. Blahodárné deště byly vítány jako dar z nebes a dlouhodobá sucha jako trest za provinění. Největší a nejjasnější hvězdy byly považovány za nejdůležitější božské síly a postupem času se z nich stalo sedm bohů.

Sedmý den odpočinek

Harmonie a dokonalost

Posvátné číslo pronikalo postupně i do běžného života lidí.

Ve starohebrejských textech najdeme pravidla zemědělství, která vedla k tomu, že se půda nechala ležet rok ladem. Každý sedmý rok se pole neobdělávala, a protože nebyla žádná nová úroda, bylo v tomto období zakázáno vymáhat dluhy.

Ve starém Řecku se voják, který byl připraven o čest, nesměl ukázat po sedm dní na veřejnosti. Tam se také poprvé, podle mýtů, objevila i sedmistrunná lyra, která patřila Apollónovi, narozenému v sedmém dni měsíce.

Vědecká pozorování pomohla zjistit, že hvězdy, viditelné pouhým okem, již vyjmenované Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Saturn a Jupiter, se vždy nachází ve stejné vzdálenosti navzájem a obíhají po stejných orbitách.

A tak se začalo číslo sedm považovat za číslo harmonie a dokonalosti.

Vědci různých zemí vypočítali, že Slunce je 49 x větší než Země (tzn. 7 x 7) a v přírodě zaznamenali existenci sedmi základních kovů (zlato, stříbro, železo, rtuť, cín, měď a olovo). Bylo i sedm proslulých pokladnic a sedm měst, oplývajících zlatem.

Nejzajímavější byly ale objevy, spojené s lidským organismem, posuďte sami. Doba těhotenství žen je 280 dní (40 x 7), v sedmi měsících se většině dětí začínají prořezávat první zuby a přibližně v 21 letech (3 x 7) se u lidí zastavuje růst.

Ještě pozoruhodnější je skutečnost, že doba líhnutí ptáčat nebo březosti ve světě zvířat je často také násobkem sedmi. Myši vyvádí mláďata zhruba za 21 dní (3 x 7), zajíci a krysy za 28 (4 x 7) a u slepic je to také 21 dní.

Starověcí odborníci byli přesvědčení, že tělo člověka se obnovuje každých sedm let a všechny nemoci se vyvíjí v sedmidenním cyklu.

Sedmý den je na odpočinek

Zvláštní pozornost, která byla tomuto číslu věnována již v dávných dobách, souvisela v první řadě, s nejjasnější hvězdou na obloze, Měsícem. Známe čtyři měsíční fáze, které se střídají po sedmi dnech.

V souladu s měsíčními fázemi vytvořili již staří Sumerové kalendář, kde každý měsíc měl čtyři týdny po sedmi dnech.

V Babylónu byl každý sedmý den, který znamenal dovršení měsíční fáze, zasvěcen bohu Měsíce Sínu (Nanna). Tento den považovali za rizikový, a aby se vystříhali případných pohrom, ustanovili ho jako den odpočinku.

Ve spisech Claudia Ptolemaia (řecký astronom, 2. století n.l.) se uvádí, že Měsíc, jako nejbližší nebeské těleso, ovlivňuje vše.  Týká se to přílivu a odlivu, zvýšení a snížení hladin řek, zrovna tak i vzrůstu a chování lidí, či rostlin. Každý nov má účinek na obnovení přírody a příliv energie u lidí.

A tak bylo číslo sedm vnímáno jako nejvýznamnější v řízení cyklů a rytmů jako je narození, vývoj, stárnutí a smrt.

Význam lunárních cyklů byl v současnosti potvrzen výzkumy zkamenělin některých vodních řas, které žily na Zemi před stovkami milionů let, ještě před vyššími formami života. Zjistilo se, že existovaly na základě sedmidenních rytmů.

Ztracené Koloseum

Je ovšem také pravdou, že se našim předkům (i jejich následovníkům) ne vždy podařilo „zařadit“ všechno pod číslo sedm, případně jeho násobky.

Tak například, velikých uměleckých děl stavitelů bylo očividně více než sedm a v této souvislosti různí filosofové zařazovali do sedmi divů různé objekty. Někdy se ze seznamu ztratil Rhodský kolos, jindy Alexandrijský maják nebo Koloseum.

Při studiu zákonů metriky se ukázalo, že nejdelší nerýmovaný verš (hexametr) je složen z maximálně ze šesti stop; veškeré pokusy o přidání sedmé stopy vedly k rozpadu verše.

Podobný problém se objevuje i v hudbě, důraz na sedmé době je také kritický pro hudební větu – náš sluch ji vnímá jako nepříjemnou.

Newtona, po objevu barevného spektra, obvinili z přílišného entuziasmu. Vyšlo najevo, že lidské oko není schopno vidět modrou a oranžovou barvu v jejich čisté podobě. Vědec byl ale ovlivněn působením magického čísla sedm a proto zavedl dvě dodatečné barvy.

Neusazujte ke stolu osmého!

Současné výzkumy ukazují, že číslo sedm dokáže být záhadou i v době počítačů.Stavby se sedmičkou

Vědci z BioCircuits Institute v Kalifornii došli k závěru, že sedmička je jakýmsi ekvivalentem maximální kapacity operativní paměti mozku. To potvrzuje jednoduchý test, kdy má člověk za úkol sestavit seznam z deseti slov a poté ho znovu reprodukovat zpaměti. V převážné většině případů si vzpomene maximálně na sedm výrazů.

Něco velmi podobného probíhá, když před pokusnou osobu vysypeme několik kamínků a požádáme ji, aby na první pohled odhadla jejich počet. Pokud bude kamínků pět až šest, je chybovost velmi malá, jakmile se objeví sedmý, chybovost narůstá. Když je kamínků ještě víc, stává se nesprávný odhad nevyhnutelným. Operativní paměť mozku je již zaplněná a nová informace vytěsní starší.

Polský badatel, Alexandr Matejko, který se zabývá podmínkami tvůrčí práce, dospěl k závěru, že optimální počet vědecké diskusní skupiny je sedm lidí. Známý zemědělec z Kubáně, Vladimír Pervickij, který se v 60. letech snažil dosáhnout trojnásobné úrody, pak prozradil část z tajemství svého úspěchu, dosáhla toho skupina sedmi lidí.

Sociologové tvrdí, že u jednoho stolu si nemůže navzájem povídat více než sedm lidí, jakmile se počet zvýší, rozpadají se na skupiny podle zájmů.

Už chápete, proč je ve filmech Sedm statečných nebo Sedm samurajů počet hrdinů určený šťastným číslem? Můžete si zapamatovat tyto postavy i jejich jména. V případě, že by bylo hrdinů víc, některý z nich by už vypadnul z paměti diváků. Tvůrci filmů pravděpodobně nečetli učené pojednání na toto téma, ale intuitivně pocítili situaci a uvěřili magickým vlastnostem čísla harmonie a dokonalosti.


Převzato ze stránek: http://www.suenee.cz
Zdroj článku: Paranormal-news.ru